Studenti Katedry divadelních a filmových studií a Katedry obecné lingvistiky FF UPOL ve spolupráci s herci Moravského divadla Olomouc a Divadla Šumperk připravují přelomový divadelní projekt s názvem scena.404.

Projekt staví na odvážné otázce: Co se stane, když roli režiséra převezme umělá inteligence? Tvůrci pracují s kombinací pokročilého jazykového modelu ChatGPT a patentované lingvistické metody vyvinuté na Univerzitě Palackého. Tato technologie dokáže stylizovat výstupy AI do podoby konkrétních režijních osobností.

Základem inscenace je Moliérův Lakomec, jehož pevná dramatická stavba je rozdělena do čtyř obrazů. Každý z nich je veden jinou režijní osobností: Bertoltem Brechtem, Jiřím Frejkou, Evou Tálskou a Robertem Wilsonem. Pátým členem tohoto „digitálního režijního ansámblu“ je sám Molière, který jednotlivé obrazy propojuje.

„Zajímá nás, co se stane, když AI rekonstruuje jejich režijní styl a aplikuje ho na text, který sami za života nikdy nerežírovali – a to ještě v kombinaci se zadáním, kde se objevují i anachronismy nebo praktické limity. Zkoumáme, jak si s tím dokážou poradit nejen ‚AI režiséři‘, ale i my jako herci.“

Technologickým základem projektu je hapaxová analýza, vyvinutá a patentovaná výzkumným týmem doc. Mgr. Dana Faltýnka, Ph.D. na FF UPOL. Tato metoda (chráněná americkým patentem US11797753B2) umožňuje tzv. single-person personalizaci – tedy stylizaci výstupů AI do jazyka konkrétní osobnosti. Díky tomu se daří rekonstruovat autentické jazykové nuance jednotlivých režijních stylů a aplikovat je na práci s herci.

Projekt vzniká za finanční podpory statutárního města Olomouce.